Podívejme se na historii životního pojištění. První zmínky nalezneme již ve starověkém Římě. Tam vznikaly pohřební spolky, které přebíraly pohřební náklady svých členů a finančně podporovaly pozůstalé. Další předchůdce moderního životního pojištění nalezneme v 17. století ve Francii. Obchodníci a majitelé lodí se s pojišťovateli setkávali v kavárně Lloyd’s, předchůdkyní dnešní proslulé pojišťovny Lloyds of London. Zde se uzavíraly pojistky také na lidské životy. V Anglii byly také často uzavírány sázky na lidský život. Určité konkrétní osoby mohly uzavírat životní pojistky, které ale neměly systémový základ a probíhaly jakousi formou příspěvků či sázek. Za zakladatele moderního životního pojištění, jak jej známe dnes, je považován Edmond Halley. Vzniklo ve druhé polovině 17. století a první instituce, která vyplácela příspěvky na základě stáří pojištěnce,  byla Society for Equitable Assurances on Lives and Survivorships 1762 v Londýně. Například v Německu byla životní pojistka nabízena poprvé v roce 1827 bankovním domem Gothaer. V roce 1760 začal prodej životního pojištění také v Americe. Presbyteriání založili spolek pro podporu chudých, vdov a dětí presbyterianských knězů. Kněží episkopální církve organizovali podobné spolky v roce 1769. Před americkou občanskou válkou pojišťovaly mnohé společnosti životy otroků, pojistné bylo vypláceno jejich majitelům.

Životní pojištění je takové pojištění, které finančně zajistí pojištěnou osobu či příslušníky rodiny v případě nenadálé události, například smrti, těžké nemoci nebo invalidity. Pojistné je podle podmínek smlouvy, kde je stanovena výše pojistné částky, vyplaceno v případě pojistné události nebo po uplynutí smlouvy pojištěnému nebo osobě, kterou pojištěný sám určí.

Před uzavřením životního pojištění bychom si měli promyslet, co od něj očekáváme, na jakou částku chceme být pojištěni nebo jaké měsíční splátky jsme ochotni platit. Pojišťovna nám podle sazebníku buď pojistnou částku nebo měsíční splátky propočítá. Pojišťovny nabízejí několik druhů životních pojištění. Rizikové životní pojištění kryje pojistná rizika, ale nekryje riziko dožití a neobsahuje spořící složku. V případě pojistné události, jako je úmrtí nebo závažné onemocnění, pojišťovna vyplatí pojistnou částku a pojištění zaniká. Kapitálové životní pojištění je smíšené, obsahuje pojistku pro případ smrti nebo dožití a spořící složku. Uzavíráme ho tehdy, pokud se o zhodnocení pojistné složky nechceme sami starat a necháme tuto starost pojišťovně. Zajišťuje garantované zhodnocení a maximální výši úrokové míry určuje Ministerstvo financí České republiky. Moderní typy kapitálového životního pojištění nám umožňují přizpůsobit jej aktuálním potřebám, aniž bychom museli smlouvu rušit a uzavírat novou. Pokud se chceme sami starat o zhodnocení svých finančních prostředků a rozhodovat, kam budou investovány, zvolíme investiční životní pojištění. V tomto případě pojišťovna negarantuje minimální zhodnocení jako je tomu v případě kapitálového životního pojištění. Musíme si ale uvědomit, že hlavním smyslem tohoto pojištění je ochrana pojištěné osoby, nikoliv spoření. Výhodou kapitálového a investičního životního pojištění je pojistná ochrana, zhodnocení finančních prostředků, možnost odečíst z daňového základu až 12000 Kč ročně, možnost volby investiční strategie a variabilita.

Nevýhodou jsou kritéria pojišťoven pro uzavření životního pojištění jako věk pojištěného a jeho zdravotní stav. Pojištění také sjednáváme na dlouhou dobu, většinou do šedesáti let věku a problém je s dostupnosti finančních prostředků.